Válka musí skončit do zimy, řekl Zelenskyj lídrům zemí G7

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters řekl lídrům ze skupiny velkých světových ekonomik na summitu G7, že by si přál, aby válka s Ruskem skončila do konce roku, dříve než nastane zima. Zároveň požádal o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí a poválečnou rekonstrukcí země. Reuters se odvolává na informace od nejmenovaných činitelů Evropské unie.

Zelenskyj, jehož země přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, se v pondělí k summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau připojil skrze videokonferenci. Podle zdroje agentury AFP uvedl, že zimní bojové podmínky ztíží jeho vojákům obranu země, a vyzval lídry G7, aby udělali maximum pro ukončení války do konce roku.

Kyjev v současnosti žádá o dodávky systémů protivzdušné obrany. Aby byl však schopný uchránit celou frontovou linii a třeba i dalších dvanáct klíčových měst, potřeboval by získat podle politického geografa Jana Kofroně z Univerzity Karlovy vyšší desítky až stovky takových systémů. Takové dodávky jsou podle něj však nereálné.

„Reálných je několik nižších desítek kusů odpalovacích zařízení, řekněme tucet baterií v nějaké dohledné době. To by mohlo minimálně stačit k tomu, aby byli schopní nahradit tenčící se zásoby systémů S-300, respektive systémů BUK,“ komentuje politický geograf.

G7 stojí za Ukrajinou, prohlásil Scholz

„My jako G7 stojíme jednotně na straně Ukrajiny a budeme ji dále podporovat. Musíme kvůli tomu učinit tvrdá, ale nezbytná rozhodnutí,“ uvedl po jednání s ukrajinským prezidentem německý kancléř Olaf Scholz. „Tlak na Putina budeme dále zvyšovat. Tahle válka musí skončit,“ dodal.

Skupina G7, kterou tvoří Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a Spojené státy a v níž je zastoupena i Evropská unie, bude stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak bude potřeba a podpoří i obnovu země, slíbili poté státníci ve společném prohlášení.

„Jsme odhodláni pomáhat Ukrajině udržet si suverenitu a teritoriální integritu, bránit se a vybrat si vlastní budoucnost. Je na Ukrajině, aby se rozhodla o budoucím mírovém ujednání, a to výhradně bez vnějších tlaků a vlivů,“ zdůraznili šéfové států a vlád skupiny G7.

Představitelé států G7 ruskou invazi na Ukrajinu odsoudili jako „brutální, nevyprovokovanou, neospravedlnitelnou a ilegální agresivní válku“. Konstatovali k tomu, že tuto válku vede Rusko za pomoci Běloruska. „Neuznáváme a neuznáme pokračující ruské pokusy překreslit hranice silou,“ poznamenali státníci.

Pachatelé válečných zločinů na Ukrajině musí být pohnáni k odpovědnosti podle mezinárodního práva, uvedli také po jednání v Elmau zástupci států G7 a odsoudili útoky na civilisty.

Nahrávám video

Téma diskusí G7 je ruské zlato i ropa

Spojené státy na summitu prosazují další společné protiruské sankce, například zavedení cenového stropu na ruskou ropu, aby Moskva nemohla na vysokých cenách energií vydělávat, toto opatření ale zatím nemá jednoznačnou podporu Evropské unie. Předseda Evropské rady Charles Michel v neděli řekl, že o tomto mechanismu potřebuje Evropa více a podrobně jednat.

Zástupci Spojených států před zahájením druhého dne summitu uvedli, že nová odvetná opatření, která by postihla i stovky dalších osob a institucí, by mohla zahrnovat i sankční cla na ruské produkty.

Země G7 rovněž míří k zákazu dovozu zlata z Ruska, což je pro Moskvu významný exportní artikl. Zákaz již ohlásily USA, Kanada, Británie a Japonsko, naopak EU o něm chce ještě jednat.

Podle analytičky Ústavu mezinárodních vztahů Alice Kizekové se dá od summitu G7 očekávat, že lídři zemí dospějí k jednotě v postojích. „Velká Británie například tlačí na Francii, aby se nesnažila vyjednávat s Ruskem, a neoslabila tak sankce. Musí se sjednotit na zákazu dovozu ruského zlata, a další prioritní věcí je odblokovat vývoz obilí v přístavních skladech na Ukrajině,“ uvedla Kizeková.

Nahrávám video

Rozhodující bude přesvědčit G20

Předpokládalo se, že embargo zemí G7 bude ohlášeno v úterý na závěr summitu. Podle kancléře Scholze ale takové rozhodnutí v Elmau nepadne. „Jednáme o tom a musíme o tom jednat také v Evropské unii,“ řekl.

Kancléř vyzdvihl také význam skupiny G20, ke kterým vedle členů G7 patří ještě Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jižní Korea, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika a Turecko s EU. Summit G20 se uskuteční v druhé polovině letošního roku. Budoucí jednání ale vyvolává kontroverze kvůli účasti Ruska.

Německo i EU naznačily, že nevylučují svou účast, přestože hostitelská Indonésie pozvala i ruského prezidenta Vladimira Putina. Německo by nechtělo „torpédovat“ práci G20, řekl Scholz televizi ZDF. Jeho postoj podpořila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Nahrávám video

Scholz v ZDF hovořil o tom, že Putin se snaží vyvolat zdání, že svět je rozdělen na Západ a všechny ostatní. „Do této pasti se nesmíme chytit,“ řekl. Doplnil, že je proto obzvláště důležité, že na nynější summit G7 pozval i zástupce Indonésie, Indie, Jihoafrické republiky, Argentiny a Senegalu.

Podle Alice Kizekové je zřejmé, že některé státy G20 preferují vyjednávání s Ruskem, zatímco státy G7 o to v tuto chvíli nejeví zájem. Bude podle ní důležité, zda najdou společnou řeč. Neočekává ale, že by například Indie omezila odebírání ruského plynu za výhodnou cenu.

Německá šance

Summit skupiny velkých světových ekonomik G7, který Německo hostí, je pro kancléře Olafa Scholze velkou šancí, jak se postavit do čela Západu, prohlásil v rozhovoru s televizí Welt bývalý šéf Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger.

„Pro Německo a pro kancléře je summit velkou příležitostí, jak ukázat, že o odpovědnosti neumíme jen mluvit, ale že se dokážeme postavit do čela,“ řekl Ischinger, který mnichovskou konferenci vedl od roku 2008 do letošního roku. Konference, které se kvůli významu říká Davos obranné politiky, se každoročně účastní vrcholní státníci.

Ischinger jako správný krok hodnotí Scholzovo rozhodnutí dodávat Ukrajině zbraně, což Německo až do invaze odmítalo. Ischinger zároveň varuje před omezováním zbrojního exportu.

Scholz v neděli na summitu G7 prohlásil, že Německo bude nadále Ukrajinu podporovat zbrojními dodávkami, zároveň ale zdůraznil, že tak bude činit ve shodě s USA a Británií. V pondělí pak v televizi ZDF řekl, že Berlín je v této oblasti velmi aktivní. „Německo dodává na Ukrajinu velmi mnoho zbraní, děláme to celou dobu,“ sdělil kancléř.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demonstranti v Bolívii blokují silnice do hlavního města, policie zadržela desítky lidí

Po střetech s policií při sobotních blokádách silnic vedoucích do bolivijské metropole La Paz bylo zadrženo nejméně padesát sedm demonstrantů žádajících zejména zvýšení platů. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na oficiální zdroje. Blokády trvají už dva týdny.
před 10 mminutami

Kvůli bombě z druhé světové války evakuují ve Pforzheimu třicet tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa muselo v neděli ráno opustit své byty a domy 27 tisíc až třicet tisíc lidí. Evakuace by podle policie mohla trvat ještě několik hodin. Dosud není jasné, kdy během dne bude bomba vážící 1,8 tuny zneškodněna.
před 16 mminutami

Rusko tvrdí, že Moskvu a přilehlý region zasáhl velký dronový útok

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast. Tamní úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo a další utrpěli zranění, tuto informaci nelze nezávisle ověřit. Ukrajina informuje o ruských úderech na Dnipro, Záporožskou oblast či Charkov a uvádí několik zraněných.
před 1 hhodinou

WHO: Epidemie eboly v Kongu a Ugandě je ohrožení zdraví mezinárodního významu

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli označila epidemii eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Cílem je podle agentur Reuters a DPA uvést sousední země do zvýšené pohotovosti a mobilizovat podporu mezinárodního společenství. Šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo podle organizace nesplňuje kritéria pro vyhlášení pandemické pohotovosti.
04:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kanadskému pasažérovi výletní lodi vyšel pozitivní test na hantavirus

Jednomu kanadskému pasažérovi výletní lodi MV Hondius vyšel pozitivní test na hantavirus, uvedly úřady. Podle serveru BBC bylo na plavidle spojovaném s několika případy nákazy tímto virem celkem šest Kanaďanů. Agentura Reuters uvedla, že nakažená osoba během převozu do izolace nepřišla do kontaktu s veřejností.
před 8 hhodinami

V italské Modeně najel řidič do skupiny lidí, několik jich zranil

V italském městě Modena v sobotu odpoledne najel řidič autem do skupinky lidí a pak se snažil utéct. Osm lidí zranil, z toho čtyři vážně. Řidič, který byl po činu zatčen, je Ital marockého původu a trpí psychickými problémy, kvůli nimž se léčil na psychiatrii, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Desítky tisíc lidí se sešly na dvou protichůdných protestech v Londýně

Desítky tisíc lidí se v sobotu v Londýně zúčastnily dvou demonstrací, při nichž se policie obávala střetů dvou protichůdných táborů. Policie ale obě manifestace oddělila, akce se tedy obešly bez větších incidentů. Na bezpečnost dohlíželo více než čtyři tisíce policistů. Podle londýnské policie šlo o jednu z jejích nejvýznamnějších operací za poslední roky, napsal server BBC.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoHistorik Snyder se v Lucerně zamýšlel nad demokracií a autoritářstvím

Americký historik Timothy Snyder v rámci festivalu Svět knihy hovořil v pražské Lucerně. Zamýšlel se nad vztahem mezi Evropou, Amerikou a Ukrajinou a reflektoval současné dění z perspektivy křehké rovnováhy mezi demokracií a autoritářstvím.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...